Mikádo je hra, která nezná generační rozdíl – hrají ji děti i dospělí a pravidla se vejdou do jedné věty. Sevřete svazek tyčinek v dlani, pusťte ho na stůl a pak se pokuste vybírat jednu za druhou, aniž by se ostatní pohnuly.
Tato plastová verze od Bonaparteho obsahuje 41 tyčinek o délce 24,5 cm v pěti různých barvách. Každá barva má jinou bodovou hodnotu, takže výsledek závisí jak na klidné ruce, tak na taktickém úsudku.
| Rozhoz | Svazek tyčinek se sevře v dlani a naráz pustí na stůl – tyčinky dopadnou do náhodné hromádky. |
|---|---|
| Vytahování | Hráči se střídají v tahu po jedné tyčince; hýbne-li se při tahu jiná, přichází na řadu soupeř. |
| Opakovaný rozhoz | Nevydařené rozhození lze dvakrát zopakovat, než se přijme výsledek. |
| Tyčinka Mikádo | Kdo získá černou nebo zelenou tyčinku (Mandarin či Mikádo), smí si jí pomáhat při uvolňování ostatních. |
| Vítěz | Po rozebrání celé hromádky vyhrává hráč s nejvyšším bodovým součtem – ne ten, kdo vytáhl nejvíc tyčinek. |
Mikádo je japonský výraz pro císaře. V tradiční verzi hry nese toto jméno nejvýše bodovaná tyčinka – obvykle černá nebo zelená – která jako jediná smí sloužit jako pomůcka při vytahování ostatních. Odtud pochází i název celé hry, ačkoliv dnes se slovem mikádo označuje hra jako celek.
Ano – tyčinky i pouzdro jsou celé z plastu. Plastové tyčinky jsou o něco lehčí a pouzdro je uzavřené válcové, takže tyčinky nevypadnou. Pravidla jsou u obou verzí totožná.
Hra je vhodná pro 2 a více hráčů – horní limit pravidla neomezují, záleží jen na tom, kolik lidí pohodlně sedí kolem stolu.
Každá barva tyčinky má jinou bodovou hodnotu. Po rozebrání celé hromádky si každý hráč sečte body za získané tyčinky a vyhrává ten s nejvyšším součtem.